Z čeho Shilajit vzniká? Nový DNA výzkum mění pohled na „pryskyřici z hor“

Je Shilajit minerál, pryskyřice, rozložené rostliny, nebo něco úplně jiného? Tato otázka provází Shilajit prakticky po celou dobu jeho moderního vědeckého výzkumu.

Na první pohled připomíná černou pryskyřici vytékající ze skal. Ve skutečnosti ale nejde o klasickou rostlinnou pryskyřici ani o jeden minerál. Shilajit představuje mimořádně komplexní organicko-minerální přírodní materiál, jehož vznik souvisí s biologickými i geochemickými procesy v horském prostředí.

A v roce 2026 přišel velmi zajímavý nový důkaz.

Vědci analyzovali DNA přítomnou ve Shilajitu a identifikovali genetické stopy přibližně 50 rostlinných taxonů.

Výsledek významně podporuje dlouho diskutovanou představu, že rostlinný materiál má na vzniku Shilajitu zásadní podíl. Zároveň ale ukazuje, že realita je mnohem komplikovanější než populární vysvětlení „Shilajit jsou rozložené horské byliny“.

Základní přehled o původu, složení, účincích a kvalitě najdete také v komplexním průvodci Shilajit na Biolekarna.cz.

Co je vlastně Shilajit?

Shilajit, známý také jako mumio nebo mumiyo, je tmavě hnědý až téměř černý přírodní materiál spojený především s vysokohorskými oblastmi Eurasie.

Vyskytuje se například v:

• Himálaji,
• Pamíru a Pamír-Alaji,
• Altaji,
• dalších oblastech Střední Asie.

V teplejších obdobích se může objevovat ve skalních puklinách jako měkká až viskózní tmavá hmota. Právě proto se v angličtině často označuje jako Shilajit resin.

„Resin“ ale popisuje především jeho konzistenci. Shilajit není klasická pryskyřice produkovaná jedním stromem.

Shilajit není ani obyčejný minerál

Stejně zavádějící může být označení „minerální pryskyřice“.

Moderní chemické analýzy totiž ukazují směs:

• huminových a fulvových látek,
• fenolických sloučenin,
• dibenzo-α-pyronových struktur,
• organických kyselin,
• minerálních a stopových prvků,
• dalších organických komponent.

Jde tedy o materiál, ve kterém se propojuje biologická organická hmota s geochemickým prostředím hornin.

Jak se vznik Shilajitu vysvětloval dříve?

Jedna z nejrozšířenějších hypotéz pracuje s tím, že Shilajit vzniká dlouhodobou transformací biologického materiálu, především rostlinného původu.

Do procesu mohou vstupovat:

• rostlinné zbytky,
• mikroorganismy,
• vlhkost,
• teplotní změny,
• horniny a minerální prostředí,
• dlouhodobé chemické transformační procesy.

Problém byl v tom, že rekonstruovat historii tak komplikovaného přírodního materiálu je velmi obtížné.

Samotný chemický nález určité organické látky totiž nemusí přesně ukázat, které organismy se na vzniku materiálu původně podílely.

A právě zde vstoupila do hry genetika.

Rok 2026: vědci se podívali přímo na DNA

Studie publikovaná 24. července 2026 v odborném časopise Biochemical Genetics použila multidisciplinární přístup ke zkoumání zpracovaných vzorků Shilajitu pocházejících z oblasti Pamír-Alaje.

Výzkumníci spojili:

• DNA metabarcoding,
• biochemické profilování,
• další laboratorní analýzy.

Právě DNA metabarcoding přinesl nejzajímavější výsledek.

Co je DNA metabarcoding?

DNA metabarcoding je metoda, která umožňuje analyzovat komplexní biologický vzorek a hledat v něm genetické sekvence odpovídající různým organismům.

Místo otázky:

„Obsahuje vzorek DNA této jedné konkrétní rostliny?“

se výzkumníci mohou ptát:

„Jaké organismy dokážeme podle jejich genetických stop v tomto složitém materiálu identifikovat?“

Je to technologie používaná například v ekologii a při analýze environmentální DNA.

A výsledek? 50 rostlinných taxonů

Ve zkoumaném Shilajitu identifikovali vědci environmentální DNA odpovídající 50 rostlinným taxonům na různých taxonomických úrovních – od vyšších skupin až po některé konkrétní druhy.

Nejvýrazněji zastoupenými čeleděmi byly:

• Apiaceae – miříkovité,
• Asteraceae – hvězdnicovité.

Mezi dominantní druhy detekované metabarcodingem patřily:

• Vincetoxicum rossicum,
• Populus alba – topol bílý,
• Quercus suber – dub korkový.

Co nový DNA výzkum ukazuje?

Výsledky podporují významný botanický příspěvek ke složení Shilajitu. Místo představy jedné konkrétní „Shilajit rostliny“ se objevuje mnohem komplexnější obraz materiálu vznikajícího za účasti celé škály rostlinných zdrojů a okolního prostředí.

Znamená to, že Shilajit vznikl přesně z těchto 50 rostlin?

Tak jednoduše výsledek interpretovat nelze.

Studie identifikovala DNA 50 rostlinných taxonů ve zpracovaných vzorcích.

To není totéž jako tvrdit, že:

• každý z těchto taxonů vytvořil přesně určitou část Shilajitu,
• všechny byly přítomny ve stejném okamžiku,
• všechny Shilajity na světě obsahují stejné rostliny,
• každý Shilajit vzniká stejným mechanismem.

DNA metabarcoding nám poskytuje genetickou stopu biologických zdrojů, ale nepředstavuje kompletní chronologický záznam vzniku materiálu.

A nešlo o jeden čerstvě odebraný kus ze skály

Při interpretaci výsledků je důležitý ještě jeden detail.

Výzkumníci analyzovali zpracované Shilajit vzorky z Pamír-Alaje.

Výsledky jsou proto velmi zajímavým důkazem botanického příspěvku, ale samy o sobě ještě neumožňují vytvořit přesný ekologický model konkrétního místa, kde Shilajit vznikal.

Budoucí výzkum s přesně geolokalizovanými přírodními vzorky a dokumentací okolní vegetace by mohl přinést další odpovědi.

Další studie z roku 2026 našla chemické stopy rostlin

Genetická studie není jediným novým důkazem.

V únoru 2026 vyšla v časopise Scientific Reports studie, která porovnávala 11 surových Shilajit vzorků deklarovaného původu z pěti zemí:

• Íránu,
• Indie,
• Nepálu,
• Ruska,
• Kyrgyzstánu.

Tentokrát vědci nepátrali po DNA, ale pomocí HPLC–MS/MS hledali rostlinné fenolické kyseliny.

Našli devět fenolických kyselin

Ve Shilajitu identifikovali a kvantifikovali například:

• kyselinu gallovou,
• vanilovou,
• syringovou,
• kávovou,
• p-kumarovou,
• ferulovou,
• sinapovou,
• chlorogenovou,
• rozmarýnovou.

Fenolické kyseliny jsou velmi rozšířené sekundární metabolity rostlin.

Jejich přítomnost proto poskytuje další molekulární podporu hypotéze, že rostliny přispívají k organické části Shilajitu.

Jednotlivé Shilajity ale nebyly stejné

Studie zároveň zjistila velké rozdíly v koncentracích jednotlivých fenolických kyselin.

Například kyselina gallová se pohybovala přibližně od:

22 do 2 839 µg/g.

Rozdíly se objevily nejen mezi zeměmi, ale dokonce mezi několika vzorky stejného deklarovaného původu.

Autoři proto upozorňují, že výsledný chemický profil může odrážet kombinaci:

• historické vegetace,
• lokálního geochemického prostředí,
• mikrobiální aktivity,
• podmínek transformace organické hmoty,
• historie zpracování.

Je každý Himalájský Shilajit stejný?

Ne.

Právě moderní analytický výzkum ukazuje, že samotný geografický název nestačí k přesnému popisu složení.

Dva produkty označené jako „Himalayan Shilajit“ nemusí mít identický:

• profil fulvových a huminových látek,
• obsah fenolických sloučenin,
• minerální profil,
• obsah stopových prvků.

Proto je geografický původ důležitá informace, nikoliv kompletní chemický certifikát.

Více: Shilajit podle původu: Himalájský, Altajský, Pamírský a další.

Jakou roli hrají horniny?

Botanický původ neznamená, že horniny jsou při vzniku Shilajitu nepodstatné.

Naopak.

Shilajit vzniká v prostředí, kde se dlouhodobě propojuje:

biologický materiál + mikrobiální procesy + geochemické prostředí.

Minerální a stopové složení Shilajitu proto může odrážet horniny a prostředí oblasti, odkud pochází.

Nová studie z roku 2026 analyzující 12 Shilajit vzorků různých geografických původů zjistila výrazné rozdíly například v obsahu:

• vápníku,
• hořčíku,
• železa,
• zinku,
• manganu,
• niklu,
• kobaltu,
• a prvků vzácných zemin.

Právě minerální profil je další částí „otisku“ prostředí, ve kterém materiál vznikal.

Vzácné zeminy jako geochemický podpis

Zajímavé byly v této studii prvky vzácných zemin.

Jejich vzájemné zastoupení odpovídalo přirozeným geochemickým vzorcům.

Autoři výsledky interpretovali jako podporu environmentálního původu těchto prvků, nikoliv například jako důsledek běžné následné průmyslové kontaminace.

Shilajit tak v sobě může uchovávat jakési chemické stopy prostředí, kterým během svého vzniku prošel.

Jak tedy Shilajit pravděpodobně vzniká?

Na základě současných poznatků si jeho vznik můžeme představit spíše jako dlouhodobý komplexní proces než jako jednu jednoduchou chemickou reakci.

1. Rostlinný a další biologický materiál
se dostává do horského prostředí.

2. Organická hmota postupně prochází transformací
za účasti mikroorganismů a fyzikálně-chemických procesů.

3. Současně působí geochemické prostředí hornin
a do výsledné matrice vstupují minerální a stopové prvky.

4. Organická složka se dále transformuje
a vzniká komplex huminových a dalších látek.

5. Výsledkem je heterogenní organicko-minerální materiál
označovaný jako Shilajit.

Tento model je zjednodušený. Přesná rychlost, jednotlivé mechanismy a jejich význam se mohou mezi lokalitami lišit.

Vzniká Shilajit stovky, nebo tisíce let?

Na internetu se často objevují velmi konkrétní tvrzení:

„Shilajit vzniká 100 let.“

„Shilajit vzniká 1 000 let.“

„Shilajit je miliony let starý.“

Současný výzkum nám nedává univerzální číslo, které by bylo možné připsat každému Shilajitu.

Je rozumné hovořit o dlouhodobé transformaci organické hmoty v horském prostředí, nikoliv ale tvrdit bez dat přesný věk konkrétního výrobku.

Je Shilajit zkamenělá rostlina?

Ne v běžném významu slova.

Shilajit není fosilie jedné rostliny.

DNA výzkum naopak naznačuje příspěvek širokého spektra botanického materiálu a chemický výzkum ukazuje komplikovanou organicko-minerální matrici.

Přesnější je tedy mluvit o:

dlouhodobě transformovaném biologickém materiálu ovlivněném horským geochemickým prostředím.

Je Shilajit fermentovaný rostlinný materiál?

Ani výraz „fermentovaný“ není úplně přesný.

Mikroorganismy mohou při transformaci organické hmoty hrát roli, ale Shilajit nevzniká jednoduchou fermentací srovnatelnou například s výrobou jogurtu nebo kvašené zeleniny.

Jde o podstatně složitější přírodní proces zahrnující biologickou i geochemickou transformaci.

A co starší teorie o jedné konkrétní rostlině?

V minulosti byly vysloveny hypotézy, že významným zdrojem Shilajitu mohou být například určité horské rostliny nebo jejich exudáty.

Nový DNA výzkum ale ukazuje mnohem pestřejší botanickou stopu.

To naznačuje, že hledání jedné univerzální „rostliny Shilajitu“ je pravděpodobně příliš zjednodušené.

Rostlinný původ neznamená, že Shilajit je bylina

To je důležité zejména při popisování doplňků stravy.

Ashwagandha pochází z konkrétní rostliny Withania somnifera.

Rhodiola pochází z Rhodiola rosea.

Shilajit je něco jiného.

Není extraktem z jedné rostliny, ale výsledkem komplexních přírodních procesů zahrnujících biologický materiál a minerální prostředí.

Co ukázala analýza Himalájského Shilajitu z roku 2025?

Velmi zajímavým doplněním genetického výzkumu je práce publikovaná v roce 2025 v časopise ACS Omega.

Výzkumníci detailně analyzovali přírodní Himalájský Shilajit pocházející z oblasti Uttarkashi v indickém Uttarakhandu.

Použili několik analytických metod včetně:

• MP-AES,
• XRF,
• elektronové mikroskopie,
• EDS,
• GC-MS.

Výsledky ukázaly heterogenní organicko-anorganickou matrici.

Identifikovány byly mimo jiné:

• fulvové látky,
• dibenzo-α-pyronové struktury,
• fenolické sloučeniny,
• minerální komponenty.

Také tato práce podporuje představu Shilajitu jako mnohem komplikovanější substance, než naznačuje jednoduché označení „horská pryskyřice“.

Znamená chemické složení automaticky zdravotní účinky?

Ne.

To je u podobných výzkumů velmi důležité.

Když například v Shilajitu zjistíme:

• fenolickou kyselinu,
• fulvové látky,
• zinek,
• nebo jinou biologicky zajímavou komponentu,

neznamená to automaticky, že hotový produkt způsobí určitý klinický účinek u člověka.

Chemická analýza odpovídá na otázku:

„Co tento Shilajit obsahuje?“

Klinická studie musí odpovědět na otázku:

„Co se stane člověku, když bude tento konkrétní produkt užívat?“

Obě otázky jsou důležité, ale nejsou zaměnitelné.

Rozbor klinických dat najdete v přehledu Vědecké studie o Shilajitu.

Co nám DNA studie neříká?

Nový výzkum je fascinující, ale neměli bychom mu přisuzovat víc, než skutečně ukazuje.

Neprokazuje například:

• že Shilajit díky nalezené DNA léčí určité onemocnění,
• že čím více rostlinné DNA Shilajit obsahuje, tím je kvalitnější,
• že všech 50 taxonů je přítomno v každém Shilajitu,
• že Shilajit z Pamír-Alaje má stejné botanické složení jako Shilajit z Himálaje,
• že lze podle DNA určit klinickou účinnost výrobku.

Jde především o výzkum biologického původu a složení.

Proč je tento objev důležitý pro kvalitu Shilajitu?

Protože ukazuje, jak významně může být Shilajit ovlivněn prostředím svého vzniku.

Pokud se mezi oblastmi liší:

• vegetace,
• geologie,
• mikrobiální prostředí,
• klima,
• historie transformace,

může se lišit také chemické složení výsledného materiálu.

Moderní fenolická analýza přesně takovou mezivzorkovou variabilitu skutečně ukázala.

Proto nestačí nápis „Himalayan“

Geografický původ má význam, ale není automatickou známkou kvality.

Spotřebitel by měl vedle původu sledovat také:

1. laboratorní charakterizaci,
2. standardizaci produktu,
3. kontrolu kontaminantů,
4. způsob čištění a zpracování,
5. dohledatelného výrobce,
6. jasné složení.

Více v průvodci Jak poznat kvalitní Shilajit.

Nejčastější otázky o původu Shilajitu

Z čeho Shilajit vzniká?

Současné důkazy podporují významný botanický původ organické složky Shilajitu. Rostlinný materiál pravděpodobně prochází dlouhodobou transformací za účasti mikroorganismů a geochemických procesů v horském prostředí.

Je Shilajit rostlinná pryskyřice?

Ne. Označení Resin popisuje především fyzickou konzistenci. Shilajit není klasická pryskyřice vylučovaná jedním druhem stromu.

Je Shilajit minerál?

Není to jeden minerál. Jde o komplexní organicko-minerální materiál obsahující organické sloučeniny i široké spektrum minerálních a stopových prvků.

Je Shilajit z rozložených rostlin?

Rostlinný materiál pravděpodobně tvoří významnou část jeho biologického původu, ale označení „rozložené rostliny“ je příliš jednoduché. Proces zahrnuje další biologické a geochemické transformace.

Co zjistila DNA studie z roku 2026?

Ve zpracovaných Shilajit vzorcích z Pamír-Alaje identifikovala pomocí DNA metabarcodingu environmentální DNA 50 rostlinných taxonů na různých taxonomických úrovních. Nejvíce zastoupenými čeleděmi byly Apiaceae a Asteraceae.

Znamená 50 taxonů 50 druhů rostlin?

Ne přesně. Studie uvádí 50 taxonů napříč taxonomickými úrovněmi od řádu až po druh. Proto je přesnější používat formulaci „50 rostlinných taxonů“ než „50 druhů“.

Vzniká každý Shilajit ze stejných rostlin?

To nevíme a dostupná data to nepodporují. Chemické studie naopak ukazují výrazné rozdíly mezi Shilajity z různých oblastí a také mezi jednotlivými vzorky stejného deklarovaného původu.

Jak starý je Shilajit?

Je výsledkem dlouhodobých přírodních procesů, ale současná věda neposkytuje jedno univerzální přesné stáří platné pro každý Shilajit. Bez dat o konkrétním materiálu není vhodné tvrdit, že musí být starý určitý počet stovek, tisíců nebo milionů let.

Proč Shilajit vytéká ze skály?

Jeho pryskyřičná forma mění s teplotou fyzikální vlastnosti a v teple může měknout. To ale neznamená, že se jedná o látku produkovanou samotnou horninou bez biologického původu.

Je Himalájský Shilajit jiný než Pamírský?

Jednotlivé oblasti mají rozdílné geologické, botanické a klimatické podmínky, takže jejich Shilajit může mít rozdílný chemický profil. Neexistuje ale dostatek dat pro jednoduchý žebříček, který region je obecně „nejlepší“.

Nový pohled na „pryskyřici z hor“

Tradiční obraz Shilajitu je velmi jednoduchý:

tmavá tajemná pryskyřice vytékající ze skal.

Moderní věda ale začíná ukazovat podstatně fascinující obraz.

Uvnitř Shilajitu dnes dokážeme najít:

• rostlinnou DNA,
• fenolické kyseliny,
• fulvové a huminové látky,
• organické molekuly,
• minerální prvky,
• geochemické stopy prostředí jeho vzniku.

A každá z těchto vrstev nám pomáhá rekonstruovat část jeho historie.

Z čeho tedy Shilajit skutečně vzniká? Závěr

Nejpřesnější současná odpověď zní:

Shilajit je pravděpodobně produktem dlouhodobé transformace biologického – zejména rostlinného – materiálu v komplexním horském geochemickém prostředí.

Nový DNA výzkum z roku 2026 přináší dosud velmi zajímavý přímý důkaz botanického příspěvku: v Shilajitu z Pamír-Alaje byly identifikovány genetické stopy 50 rostlinných taxonů.

Další chemické studie současně nacházejí rostlinné fenolické kyseliny a velké geografické rozdíly v chemickém profilu.

Zdaleka ale neznáme celý příběh.

Stále potřebujeme zjistit:

• jak přesně probíhá transformace organického materiálu,
• jak dlouho trvá,
• jakou roli hrají mikroorganismy,
• jak se proces liší mezi horskými oblastmi,
• jak původ ovlivňuje výsledné složení.

Shilajit tedy přestává být pouze tajemnou „pryskyřicí z hor“. Moderní genetika a analytická chemie z něj postupně vytvářejí čitelný záznam rostlin, hornin a dlouhodobých přírodních procesů.

Podrobnější historii najdete v článku Historie a původ Shilajitu a kompletní rozcestník na Biolekarna.cz – kompletní průvodce Shilajitem.

Použité odborné zdroje

1. Ulug A, Yildiz Dalginli K, Ozdemir Degirmenci F, Ozturkler Dundar M, Atakisi O. Shilajit as a Natural Product from Sedimentary Rocks: Biological Origin and Antioxidant Properties. Biochemical Genetics. Published online 24 July 2026. DOI: 10.1007/s10528-026-11428-9. PubMed
2. Kamgar E, Spryszyńska A, Zembrzuska J, Kowalczewski PŁ, Kaykhaii M. Plant-derived phenolic acids in Shilajit: a comparative HPLC–MS/MS analysis across five regions. Scientific Reports. 2026;16:9268. DOI: 10.1038/s41598-026-40090-9. Scientific Reports
3. Basavaraja D, Katkar R, Dhaka P, et al. Chemical Analysis of Native Himalayan Shilajit: An Evaluation of an Ayurvedic Formulation. ACS Omega. 2025;10(47):57097–57106. DOI: 10.1021/acsomega.5c05533. PubMed
4. Kamgar E, Angaïts A, Zembrzuska J, Kaykhaii M, Szpunar J. Characterization of metal composition and molecular weight distribution in Shilajit. Journal of Trace Elements in Medicine and Biology. 2026;96:127913. DOI: 10.1016/j.jtemb.2026.127913. PubMed

Článek má informační charakter. Identifikace DNA, chemických látek nebo minerálních prvků ve Shilajitu vypovídá o jeho složení a možném původu, nikoliv sama o sobě o zdravotním účinku při užívání člověkem.